San Pedro de Atacama , Chile

San Pedro de Atacama

 

Na kolech kolem San Pedro de Atacama

3. 1. 2010 | zobrazeno 7179×

 

[Chile] Chilské městečko San Pedro de Atacama je jedním z nejznámějších turistických center, ležících v této poušti. Kromě různých výletnických cílů v jeho blízkém či vzdálenějším okolí je také výchozí branou na populární Salar tours – několikadenní cesty na bolivijské altipláno. Ale i zde, v turistickém středisku, lze udělat zajímavý okruh, kde po většinu dne potkáte jediného cestovatele. [vyšlo v časopise Outdoor]

 

Údolí Rio San Pedrokoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Kromě mnoha výletů s cestovní kanceláří, které probíhají dodávkou či terénním autem se nabízí i možnost půjčit si v jedné z několika půjčoven kolo, ke kterému dostanete i "mapku", a udělat si vlastní okruh podle chuti. My jsme si kola vyzvedli za svítání a vydali se údolím řeky San Pedro směrem k pozůstatkům puebla Pukará de Quitor.

Cola de Zorrokoupit fotografii | poslat jako pohlednici

První paprsky stoupajícího slunce jen pomalu rozehřívaly zmrzlou krajinu – říčka byla na mnoha místech zamrzlá, stejně jako občasné kaluže. Obrovskými rozdíly mezi denní a noční teplotou je Atacama proslulá, v nejextrémnějších dnech to může být až k 50 °C. Po několika stech metrech jsme začali sundávat jednotlivé vrstvy, zastávky jsme využili k zachycení fotogenicky prosvícených travin Cola de Zorro, které jsou nejnápadnějšími rostlinami v jinak pustém údolí.

Atacamakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Samotné pueblo je od městečka vzdálené asi 3 kilometry a tvoří jej asi dvě stovky budov, přičemž vznik nejstarších z nich spadá do 12. století. Postaveny jsou z různě velkých kamenných bloků, pospojovaných hlínou. Použitá technika potvrzuje, že tu moc často neprší, ne nadarmo drží Atacama primát nejsuššího místa na světě.

Měsíční krajinakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Necelých 10 kilometrů za pueblem leží další pozoruhodné místo – Ďáblova soutěska. Pojmenování Ďáblovo či Měsíční se v jižní Americe opakuje na mnoha místech, a většinou právem. Nejdříve nás ale čekal brod, kde nás překvapila poměrně velká hloubka; až posléze jsme si všimli, že v plánku je upozornění, doprovázené několika křížky. U vchodu do soutěsky jsme pro jistotu zamkli kola a dál se vydali pěšky.

Staré korytokoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Soutěska je vyerodována v rozsáhlých hlinitých nánosech, usazených v dávném jezeře, které tuto oblast před zhruba 23 miliony let pokrývalo. Svědčí o tom i kameny, které jsou v načervenalé hlíně ukryté: jejich tvar je zaoblen, ale ne tak dokonale, jako je tomu u valounků, opracovávaných řekou. Kromě opravdového bludiště velkých soutěsek zde najdeme i zajímavé mikrotvary, vzniklé krystalizací křemene nebo různě intenzivním zvětráváním.

Licancaburkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Stoupající slunce už krajinu pořádně rozehřálo a my začali také stoupat na hřeben, abychom se dostali do vedlejšího údolí. Cestou se otvíraly nádherné výhledy na údolí pod námi, bludiště soutěsek a vzdálené vulkány na Chilsko-Bolivijské hranici, kterým vévodí téměř 6000 m vysoký Licancabur. Samotný vrcholový hřeben je provrtaný tunelem, uprostřed něhož doslova leželo vysvětlení toho, proč takový okruh nenabízí žádná cestovka autem. Obrovský kámen, zabořený do písčitého podkladu způsobil, že po autech zde zbyly jen dávno zaváté stopy pneumatik.

Přírodní plastikakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Na druhé straně nás přivítal pohled do krajiny hřbítků neboli jardangů. Větrem a jím unášenými sedimenty vymodelované kopečky oranžovo-růžových odstínů vypadaly jako z plastelíny. Kromě nich zde stojí kamenné hřiby a na kuestových hřbetech šikmo uložených vrstev vznikly písečné duny, lákající sandboardisty ke sjezdům. Krajina je to opravdu nádherná a pro středoevropana hodně nezvyklá, až neuvěřitelná. Při jedné ze zastávek jsme naměřili ve stínu téměř 40 °C, což byl od ranního mrazíku slušný nárůst teploty.

Valle de la Lunakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Chvíli po poledni jsme vyjeli na kamenitou pláň, po které nás čekala mírně se svažující cesta až k silnici do Calamy, ze které vede asfaltová odbočka k asi nejznámějšímu místu našeho okruhu – Valle de la luna, Měsíčnímu údolí. Na jedné z jejích rozdvojek varuje cedule před minovým polem, které zde zbylo jako pozůstatek Chilsko-Bolívijského konfliktu. Tato část Chile totiž patřila Bolívii pod názvem Litoral Boliviano, ale po objevu ložisek různých kovů tuto oblast zabrala Chile. Bolívie tak přišla o přístup k moři a další část svého území (od jejího vzniku jí sousedé ukradli více než polovinu původní rozlohy).

Cordillera de la Salkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Po vyšlapání prvního z kopečků Cordillera de la Sal – Solného pohoří – jsme zaplatili za vstup; hlídač byl prvním člověkem, kterého jsme od opuštění San Pedra ten den viděli. Před námi se už tyčila obrovská duna, takže jsme nechali kola pod ní a pokračovali vzhůru pěšky. Z vrcholu se nám naskytl výhled na velkou část Solného pohoří a Měsíčního údolí vůbec. Na dně jsou převážně bílé krystalové výkvěty solí nejrůznějších minerálů – chlóru, bóru či sádrovce. Samotné pohoří vzniklo vyvrásněním jezerních sedimentů – jílů a písků, které se tím pádem dostali do nepřirozených, různě zprohýbaných nebo často kolmých poloh vůči svému původnímu vodorovnému uložení. Vrstvy mají různou odolnost vůči erozi na svých vrstevních plochách či čelech, což dává základ mnoha bizarním útvarům a pestrému (jak do tvarů, tak barev) reliéfu. Jednou z takových skulptur jsou třeba Tři námořníci, staří údajně kolem milionu let.

Vikuněkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Slunce se již chýlilo k obzoru, což byl čas k návratu do San Pedra. Proti nám přijížděly dodávky plné turistů, které sem cestovky vozí na západ slunce, kdy jsou barvy nejpestřejší. O to jsme naším cyklovýletem (a nutností návratu alespoň za šera) přišli, na druhou stranu jsme si i toto údolí užili bez davů lidí.

Laguna Chaxakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

V okolí San Pedra leží spousta dalších zajímavostí, které už ale na kole běžně dostupní nejsou. Jednou z nich je slaná Laguna Chaxa, ležící v prostoru rezervace Salar de Atacama. Její barevné vody kontrastují ze solnými výkvěty všech barev a tvarů. Laguna je také útočištěm plameňáků.

Laguna Tebenquichekoupit fotografii | poslat jako pohlednici

O něco menší je laguna Tebenquiche, nebo dvojice téměř kruhových jezírek Ojos del Salar nebo mělká laguna Cejas.

El Tatiokoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Na náhorní plošině altipláno leží také jedny z nevýše položených gejzírů na světě – El Tatio (4200 m n. m.).

Pueblo Machucakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Jednou ze zastávek na cestě ke gejzírům je i stará vesnička Machuca.

Cestou ke gejzírůmkoupit fotografii | poslat jako pohlednici